Jdi na obsah Jdi na menu
 


ROZHOVORY HRÁČŮ 2017 / 2018

 

   15.8.2017

 

HOLÁŇ PETR

 

holan-petr.png

 

Petr Holáň z milované Juřinky odešel do Lhotky a hned se zase vrátil rychlostí blesku

 

   Opět střídání s Tomášem Jakubíkem ?

 Bude to letos v krajském přeboru podobné jako loni v 1. A třídě. S Tomem vycházíme perfektně, je to super kluk. Točili jsme se podle domluvy, pokud do toho nezasáhl nebo letos nezasáhne trenér, jak potřebuje on třeba podle povahy soupeře. Pavel Vaigl má poslední slovo.

   Holešov ?

 Musím zdůraznit, že i když mi zápas vyšel, žádné tygří skoky jsem tam nepředváděl. Buď mě trefovali, když chodili sami, nebo jsem chytil střely z vápna. Jsem hlavně rád, že jsme vyhráli.

   Rychlý přestup do Lhotky ?

 V sobotu večer mi po zápase s Holešovem volal trenér Lhotky Ladislav Šebesta, že mají zraněné oba brankáře včetně nové jedničky Petra Podmola. Jelikož ve Lhotce bydlím a hrával jsem tam pět let, nebylo pochyb, že jim pomůžu. Překlikli jsme přestup tam a hned v neděli večer zase zpět.

   Progres Juřinky ?

 Jsem na Juřince snad 15 let a to, co se děje nyní je prostě paráda. Klub je na vzestupu. Tolik lidí, co přišlo na Holešov, tady nikdy nebylo. Fotbalem se bavili jak fanoušci, tak hráči. Když to srovnám s okresním přeborem, tak se hlavně v rychlosti a fotbalovém umu jedná o zcela jiný sport, který na Juřince chceme dělat hlavně pro fanoušky a jsme rádi, že na nás chodí.

 

 

   8.9.2017

 

HEŘMÁNEK DAVID

 

hermanek-david.png

 

David Heřmánek odchází z Juřinky na italskou zkušenou

 

 „Můj kamarád ze Vsetína Francesco Dimaio mi dohodil italské angažmá v celku série D Sangiovannes Calcio Valdarno. Je to v provincii Arezzo asi 50 kilometrů od Florencie. Jel jsem tam na zkoušku. Absolvoval jsem pět tréninků a dva zápasy a klub o mne měl zájem. Je to zcela jiné prostředí a úroveň fotbalu. Tamní soutěž je na úrovni naší druhé nebo třetí ligy. V týmu budu sám z Čech, ale pracuji na zdokonalení italštiny“ říká ke svému překvapivému přestupu David Heřmánek

   Na Juřinku nedá ale dopustit ! 

 „I když mé působení bylo krátké, nepoznal jsem doposud lepší kolektiv a atmosféru na hřišti i v kabině, než s klukama tam. Navíc trenér Pavel Vaigl se mi věnoval i individuálně a jeho výborných služeb budu využívat i při mém angažmá v Itálii“ dodává David Heřmánek

 

 

   22.9.2017

 

ŠKAŘUPA PETR

 

skarupa-petr.png

 

Petr Škařupa dýchá pro Juřinku a chce, aby se klub bavil fotbalem

 

   Kdy a kde jste začínal s fotbalem ?

 S fotbalem jsem začínal v rodné Kelči již jako čtyřletý, kde díky svým rodičům mě tato hra učarovala.

 Kterými kluby jste prošel v mládežnických kategoriích a jaké největší úspěchy jste zaznamenal ?

 Defacto až do mužské kategorie jsem pořád hrával v Kelči. Výjimkou bylo hostování v týmu Valašského Meziříčí, kdy půl roku jsme hráli druhou dorosteneckou ligu a hostování v Bystřici pod Hostýnem, kde jsem již nastupoval pod současným trenérem Pavlem Vaiglem. Samozřejmě jsem ještě svou kariéru na hřebík nepověsil a proto je předčasné se bavit o největších úspěších. (smích)
 I přesto bych mohl vypíchnout páru zajímavých bodů mé kariéry. Velice zajímavá byla jízda školským pohárem Coca-Cola cup na základní škole, která se zastavila až na samotném vrcholu. Již tady jsem poprvé poznal a vyzkoušel trenérské a mentorské praktiky trenéra. Dalším světlým okamžikem je krátké nakouknutí do prvního týmu Bystřice pod Hostýnem, která tehdy hrála MSFL.

   Které kluby jste doposud prošel za muže ?

 V mužské kategorii jsem se usadil pouze ve dvou šatnách. Hned po dorosteneckém věku jsem zamířil do Ústí u Hranic. Po poměrně vážném zranění jsem v zimě dostal nabídku na Juřinku a tu využívám dodnes.

   Jak dlouho působíte v Juřince ?

 V zimě roku 2007 jsem udělal výborné rozhodnutí a přestoupil jsem do současného klubu, kde za ty léta jsem poznal spoustu super lidí a kamarádů.

   Kdy nastal zlom a nastal vzestup klubu z Juřinky ?

 Pochopitelně díky dlouholetému působení v týmu již něco pamatuji. Začátky byly výborné. Pan Musial držel tým pravidelně do pátého místa. Ovšem díky věkové obměně došlo k ústupu ze slávy a najednou Juřinka se ocitla na druhé straně tabulky. Všichni se tady na Juřince chceme fotbalem bavit a proto bylo nutností udělat kroky ke znovuvrácení slávy juřinského fotbalu. Tyto kroky jsme společně s vedením učinili koncem předminulé sezóny, tudíž léto 2016. Od tohoto data se píše nová, velice zajímavá a ne jen fotbalem nabitá, historie.

   Co všechno máte v klubu kromě hraní na starosti ?

 V současnosti funguji jako spojka mezi A-mužstvem a vedením TJ. Dále se snažím pomáhat trenérovi s organizačními stránkami.

   Jakou vizi máte s klubem? Kam by se měl dál vyvíjet ?

 Vize klubu je jednoznačná – „bavit se fotbalem“. Díky tomuto přístupu bychom rádi zaujali mladé nadějné hráče a postupně zkvalitnili mládežnické kategorie. Časem bychom rádi uvítali v A-mužstvu svoje odchovance.

   Jaký rozdíl vnímáte jako hráč mezi úrovní 1. A třídy a Krajského přeboru ?

 Vzhledem k nastavení tréninkové morálky již v 1.A třídě, tak nevidím markantní rozdíl mezi oběma soutěžemi. Náš týden je hodně podobný, jen máme více delších zájezdů. To nám samozřejmě vůbec nevadí, neboť v autobuse má hlavní slovo trenér a jeho zeměpisné, orientační a hlavní organizační schopnosti.

   Jak moc je důležitý pro současný vývoj Juřinky osoba trenéra Pavla Vaigla ?

 Na Juřince funguje silná „synergie“. Pochopitelně Pavel Vaigl vnesl na Juřinku nové světlo a kus svého já, ale důležitá je všestranná souhra. Výsledkem toho všeho jsou nejen výsledky, ale především rodinná atmosféra, radost a přátelství v týmu a s tím spojených mnoho zážitků a osobnostní růst.

   V čem je Juřinka specifickým valašským klubem ?

 Rozdílnost vnímám v tom, že naše týmy tvoří prioritně jádro a až posléze řeší obal. S tím je spojena poctivá práce a pokora k soupeřům. Dalším odlišností je otevřený přístup k hráčům v přestupové politice. A v neposlední řadě Juřinka při nákupech řeší především mentální a povahové vlastnosti hráčů.

   Jak jste zatím spokojený s výkony a výsledky týmu v krajském přeboru ?

 Z pohledu bodového zisku jsme na tom dobře. Herní vyzrálost jsme prodali až v zápase s Morkovicemi, tudíž tady vidím určitý prostor pro zlepšení a hlavně cestu k dalším obohacujícím zážitkům.

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA